PŘÍBĚHY Z RANDE

Asi před asi 12 lety jsem na chatu potkal manželku a nyní slavíme 10 let manželsví.
Děkuji :)

Dobrý den,
25. března roku 2005 jsme měli první schůzku se Zuzkou, kterou jsem poznal právě prostřednictvím serveru Seznamka.cz. Od té doby už uběhla spousta času, ale osud tomu chtěl a 10.4. 2010 jsme měli svatbu.
Josef a Zuzka

Dobrý den, našli jsme se přes vás a v sobotu se bereme.
elafonisi

Díky Vám jsem si našla perfektního chlapa a je to už rok. Jsme štastní, rozumíme si a plánujem svatbu.
lenka65

Dobrý den, chci Vám z celého srdce poděkovat. Na Vaši seznamce jsem potkal svoji největší životní lásku.
Stalo se tak asi po necelém půl roce registrace. Nyní jsem už smazaný, ale opravdu moc děkuju. Jste nejlepší seznamka u nás! Jsem zamilovaný jak nikdy před tím a to jsem byl dvakrát ženatý. Moje přezdívka byla "amater".
Přeju hezké dny a moc díky, držím pěsti Vám i dalším osamělým.
amater

Mile Rande,
přicházíme pozdě, ale přece... V listopadu v roce 2006 jsme se na Vašem serveru našli. Trvalo sice delší dobu, nez jsme se potkali, neboť nás dělil oceán, ale nakonec se podařilo. Děkujeme za možnost se dát dohromady a všem přejeme podobný osud. Naše láska přetrvala i na dálku, dnes spolu již delší dobu žijeme a malujeme si budoucnost, jak jinak, než už jen společnou.
Dogstar a PetkaPo

Díky vasí seznamce jsem našel, koho jsem tak dlouho hledal. Děkuji
majitel mobilu :-)

Ahoj, chci vám poděkovat. Jsem tady chvilku, ale moc jsem nedoufala, že se dá na Rande najít obyčejné kamarádství.
Nedávno mi jeden človíček řekl: "Nejlepší lidi najdeš tam, kde bys je nehledala."
Mám tady pár kamarádů, je jich sice jako šafránu, ale každý začátek je těžký. Takže díky,že jste. :)
Irena

Ano vím, že funguje a zaplat bůh za to, že jste tu, fakt díky !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
účastnice

Dobrý den,
před pěti lety jsem si hledala na vašem serveru Rande.cz jen kamaráda na kafe a do kina. Nakonec jsem ho našla, po třech letech jsme se vzali a teď už máme skoro půlročního syna. Ještě jednou vám moc děkuji, že jste a držím moc palce.
Martina

Chci Vám jen poděkovat. Možná jsem se seznámil se slečnou. Vypadá to na vážný vztah. Díky
Petr B.

Milé Rande,
chtěla bych vám moc poděkovat za tuto skvělou seznamku. Hledala jsem lásku, dala jsem si inzerát v prosinci 2005, v lednu 2006 začala naše láska a v září 2010 se bereme. Rozhodně bych doporučila každému, kdo chce potkat tu svou polovičku na celý život a nemá moc času se seznamovat, ať zkusí Rande.cz stejně jako já :-)
Jana z Brna

Vážení, jen jsme vám chtěli poděkovat, protože u Vás to před 4 lety začalo... A dobře (svatbou) to dopadlo :-)
Linda a Martin

Můj příběh je poněkud jiný než ty ostatní. Přes Rande.cz jsem se seznámila s jedním skvělým klukem. Prožili jsme nádherné chvíle hlavně romantické. Byli bychom spolu dál, ale bohužel jsem dostala pracovní nabídku několik km od bydliště daleko. Pracovní nabídka se nedala bohužel odmítnout. Bohužel jsem se s ním rozešla. A tímto bych mu chtěla strašně moc za vše poděkovat. A taky bych mu chtěla říct něco, co jsem nestihla a to je to, že jsem se do něho zamilovala ...Radime MILUJI TĚ...
Katka z Havířova

Dobry den, radi by sme sa Vam podakovali za uspesne zoznamenie sa prostrednictvom Vasho servra, ktore po niekolkych rokoch vyvrcholi buduci tyzden svadbou. Je to naozaj skvela moznost spoznat novych ludi, najma v dnesnej uponahlanej dobe, ktoru vdacne doporucejeme dalsim nasim slobodnym kamaratom a znamym.
Zdravím a díky.
simona a martin

Ahoj. Díky Vaší Seznamce jsem si sehnala toho nejúzasnějšího kluka na světě, tak jsem chtěla poděkovat a popřát Vám hodně štěstí v propagaci Seznamky.
Zdravím a díky.

Dobrý den, tímto bych Vám chtěla poděkovat. Díky Rande.cz jsem již téměř rok šťastně vdaná paní.
Romana

Ahojky! Jen jsem Vám chtěl moc poděkovat. Našel jsem tu svou lásku a je skvěla a Vy jste nejlepší! Díky moc, vřele Vás všude doporučím.
Petr F.

Seznamil jsem se tady po rozvodu s krásnou ženou, která je mi životní oporou již víc jak 4 roky. Bydlime spolu a vše nám klape i když jsme původně byli každý z jiného koutu republiky (vyřešit se dá vše, když se chce).
Mnohokrát diky za takové kvalitní služby.
Jaroslav

Zdravím Vás, po velmi dlouhé době přicházím s díkem. Dík je za to, že jsme se díky potkání na Vašem serveru seznámili s mojí přítelkyní, jsme spolu už pět měsíců a máme se moc hezky.
Ceemel (Seznamka.cz) a EeeeeEeeEeee (Rande.cz)

Před víc jak rokem jsem se zaregistrovala a čekala, jestli se mi někdo ozve. Jako svobodná maminka už jsem nechtěla být sama a moje dcera potřebovala tátu. No a ON se ozval.
Už to bude skoro rok (20. 1. 2008) co jsem tady poznala jednoho úžasného tvorečka. Dali jsme si rande a začali jsme spolu chodit. Asi po 3 měsících jsme spolu začali bydlet....
No a 20. 12. 2008 jsme měli svatbu a v dubnu se nám narodí syn.
Získala jsem skvělého přítele a manžela a moje dcera úžasného tátu. Takže touto cestou bych Ti chtěla poděkovat za to, že jsi a popřát všem ostatním co jsou zde zaregistrovaní hodně štěstí a ať to hned nevzdávají, když nenajdou poprvé. Ať je víc takových jako jsme my dva. DĚKUJI
Helča z Olomouce

Musím říct, že jsem prošel mnoho seznamek, ať takových nebo makových, ale pouze jedna mi dodává opravdovou náplň a to je právě Rande. Rande.cz je opravdu super a je tady spoustu krásných a milých dam a lidiček, které je nutno poznat. I když jsem zde nenašel ještě žádnou lásku i tak se otevřeně přiznávám, že přátel je tady dost a ti jsou v životě kolikrát důležitější než cokoliv jiného.
Mockrát děkuji za tuto seznamku a přeji mnoho zdaru do budoucna a ať nám to dlouho a dlouho vše vydrží!
S úctou a oddaností Váš věrný klient
Dave08

Ke konci ledna jsem si prostřednictvím vašich stránek podal inzerát v rubrice vážná seznámení. Po pár dnech jsem se seznámil se slečnou, kterou si budu za pár týdnů brát, protože vím jistě, že je ta pravá.
Chtěl bych vám tímto poděkovat za to, že díky vám mohu něco takového krásného uskutečnit a vlastně po celou dobu prožívat.
Vojtěch

Chtěl bych moc poděkovat Rande. Našel jsem zde ženu, se kterou jsme se do sebe moc zamilovali a jsme si blízcí.
Sice se Rande pletlo v procentech, které nám vypočítalo na 17%, ale jak píšete, že i Rande se může pléct, v tomto případě se pletlo, ale to vůbec nevadí. Důležité je, že jsme se na Rande našli a proto Vám moc děkuji mým jménem i jménem mé přítelkyně.
Přejeme Vám mnoho štěstí a hlavně hodně spokojených a štastných párů jako jsme my.
MNOHOKRÁT DĚKUJEM.

Chtěli bychom oznámit, že díky vašemu serveru jsme se před 3 a půl roky seznámili a letos v červnu také šťastně vzali. Díky za vaše stránky a stejné štěstí přejeme i dalším hledajícím.
Blanka a Petr

Děkujeme serveru Seznamka.cz, že nám v roce 2005 umožnila seznámení a dala tak vzniknout kvalitnímu vztahu, následnému manželskému svazku a v podstatě je příčinou narození našeho syna Martínka (9. 12. 2007).
Mockrát děkujeme!!! ;)

Chtěl bych vám touto cestou poděkovat. Na vaší seznamce jsem před třemi roky poznal báječnou ženu a 6.6.2008 vstupujeme do svazku manželského.

Dneska mě napadlo, že jsem Vašemu serveru ještě nepoděkovala - za svůj současný život!
V r. 2003 jsem se zde seznámila s mým nynějším manželem a máme krásnou holčičku, které zítra budou 2 roky. Takže - díky za to, že jste a dáváte lidem šance!
Veronika

Srdečně zdravím celý tým Rande.cz, chtěl bych moc poděkovat za možnost seznámit se zde s mojí novou přítelkyní. Už jsem ani nedoufal, že mě něco tak krásného potká. Ještě jednou děkuji a přeji všem uživatelům Rande, aby se podařilo to co mě.
S pozdravem
Láďa

Poslušně hlásím, že jsme se díky Vaší seznamce seznámili s manželem před 10-ti lety - tj. v r.1998 a v roce přesně před 8 lety se nám narodila hezká a milá holčička. V lednu nás čeká další, ale klučičí přírůstek :o))) Vzhledem k našemu seznámení se seznámili mezi sebou můj bratr a manželova sestra (naši dva mladší sourozenci :o)) .. a mají spolu také 3 letou holčičku.
Tím, že fungujete jste hodně ovlivnili náš osud ....a díky Vám jsme velká šťastná rodina ;o)))
Moc děkujeme... a přejeme hezký a veselý sváteční závěr roku !!!!
Srdečný pozdrav
Lenka

Jmenuji se Ilča a v roce 2005 jsem si dala svůj profil na Seznamka.cz se záměrem najít si kamaráda, přítele, popřípadě vážný vztah, i když musím přiznat, že jsem to brala opravdu s nadhledem a spíše se bavila. Ale potom mi poradila kamarádka, že jestli opravdu stojím o seznámení, ať se přihlásím na Rande.cz.
Zkusila jsem to. Byla jsem zde cca 14dní a po 14dnech jsem přidala pro větší šanci i fotku a ozvalo se mi plno zajímavých a příjemných přátel. Mezi nimi i můj manžel Tom a taťka našeho 1.5 ročního Peťulky!
Seznámili jsme se v březnu 2006 na Rande, 2 dny jsme si psali, 3.den jsme se toužili vidět a já se do 14 dnů stěhovala :o)
JE TO TEN NEJLEPŠÍ CHLAP NA SVĚTE a tímto Vám patří NÁŠ VELKÝ DÍK
Kašpárci :o)

Chtěla bych vám poděkovat, že jsem se diky těmto strankám seznámila s fajn klukem. Už jsme spolu přes rok!
Monika

Jsem rada, že Rande existuje, protože jsem si zde našla kupu přátel. Díííííííky Vám!!!!

Chtěla bych poděkovat, za to ,že skrz Váš server Rande.cz, jsem zde poznala spoustu kamarádu a príma lidiček. Pokoušela jsem se zeptat jedné osoby , kdo se skrývá pod majitelem toho serveru. Neuspěla jsem , ale nejsem z toho smutná a nebudu po tom pátrat dál. Budu spokojená, když zde najdu to, za čím sem přišla...A to přejí ostatním.
S pozdravem

Dobrý den, před dvěma lety jsme se díky vám seznámili. V sobotu 1.9. budeme mít svatbu. Děkujeme za spolupráci. S pozdavem KlukZPlakatu a Káčátko001.
Jiří & Kateřina

Na vašich stránkách jsem si pod přezdívkou bluespirit vytvořil účet. I když to trvalo relativně dlouho, nakonec se mi přece jenom ozvala jedna prima ženská, kterou jsem si přesně před měsícem vzal. Tímto vám děkuji za to, že díky vám jsem teď velmi šťastný mužský :-).

Dobrý den, už je to dva roky, co jsem tu nebyla, a musím říci, hodně se tu to změnilo. Nejsem tu pro to, abych znova využila vašich služeb. Jednou stačilo. Chci poděkovat, že tato stránka funguje a fungovala, jelikož jsem prostřednictvím Rande.cz našla svůj protějšek a dnes můžu zkonstatovat, že to bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat. Ve dvou je ten život vždy krásnější a bohatší. Přeji hodně spokojených a hlavně šťastných uživatelů.
Hanka

Já byla dívkou dne, on amatérský fotograf, co hledal modelku...slovo dalo slovo a my se setkaly v Praze před Krčskou nemocnicí...nikdy na ten den nezapomenu, mel na sobě černé jeansy a zelenou mikynu a já měla uchylné ponožky s kytičkama, což jsem si uvědomila az pred objektivem..:)...ten den bylo pošmourno a my jsme sli nejdřív na kafe...vím že zrovna dávali v televizi jeden z posledních dílů Ošklivky Betty...on se na me usmál, zapálil si a já ztratila hlavu...tehdy mi bylo 16 let...odolával dlouho, rekl že holky bude pouze fotit a nic víc...dva roky na to, me na den mích 18-tých narozenin, v den kdy planeta lásky zakrývala slunce, požádal o ruku...a dnes pod srdcem nosím důkaz naší velké lásky...a víte kdy se má narodit? 23.7.06...na den přesně rok poté, co jsme naší lásku zpečetili vzájemným manželským slibem...
Přejeme všem mnoho štěstí v hledání toho pravého protějšku
A+J F.

Začalo to náhodným kliknutím na Rande.Chvíli jsme si psali,pak mě on pozval na večeři.Ten večer kdy jsme se měli setkat na smluveném místě tam stál a já ho přešla a hned prozvonila. Hovor vzal a já pronesla památeční větu "Musels to zvedat,vzalo mi to 7,50,-Kč."Bylo s ním moc hezky, z počátku jen jako s kamarádem,ale postupně si mě získával svým humorem,gesty,hvězdami v očích a jenom tím,že byl.Bláznivě jsme se do sebe zamilovali a nebrali žádné rady známých.Vídali se téměř denně,já ve volnu jezdila s ním po celé republice,on chodil za mnou do práce,pak procházka,vínko.Naše první společná celá noc byla nádherná,stejně jako milování v autě,koulování jen v trikách,usmívající se lesáci,a šišky v lese ,kde jsme zapadli a museli nás vyprostit hasiči.Pak já odjela jsme do lázní a on jezdil za mnou a strávili spolu nejkrásnější víkend.Krásné milování,nádherné procházky,výlet do Lednice,sedmikrásky na louce,polibky,mistrovství světa v hokeji,kde naši vybojovali zlatou medaili a slib,že mi zařídí seskok padákem,který bych chtěla vyzkoušet.Návrat,prázdniny,léto,Telč,Losiny,Luhačovice, a naše láska pokračovala a sílila.Nejhorší odloučení byla dovolená,kdy jsme museli každý se svou rodinou a 10 dní se neviděli.O to krásnější bylo setkání.Naše nejhezčí minidovolená v září,kde jsme 3 dny a noci patřili jeden druhému,milovali se, procházeli,navštívili kostely i hrad.Pomalu končilo léto,jeho žena se o nás dověděla a my pomalu začali plánovat společnou budoucnost.Já odjela do nemocnice kam moje láska za mnou denně chodila a řešili jsme mé i jeho problémy co doma,co s dětmi a na "naší lavičce" plánovali krásný společný život.Pořád mám tu lavičku vyfocenou na mobilu a koukám na ni.Nastaly zkraty na obou stranách,několikrát jsme se rozešli,ale vydrželi to tak 2 hodiny,pak si napsali,zavolali a hovory byly několikahodinové,moc jsme se milovali a nemohli bez sebe být.Po návratu domů jsme se vídali a rozcházeli a scházeli.Jednu noc jsme se rozhodli,že budeme spolu napořád.Doma jsme to oznámila manželovi,nesl to těžce,nastaly nátlaky,vyhrožování,sms a trvalo to nějakou dobu.pak nastala osudná sobota.Nevím co se ten den stalo,prý jsem napsala sms a s mým Čumáčkem se rozešla,podlehla jsme tlaku a zůstala doma.Nevím ,nic si nepamatuji i když mi to nikdo nevěří.Pár dnů na to jsem snědla jsme krabičku prášků,abych se konečně vyspala.Skončila jsme v nemocnici a s Miláčkem jsme se rozešli,on zůstal s ženou a dětmi.Prý jsem mu ublížila a ponížila.Nevím.Asi měl pravdu.A já si tak přála,aby si do té nemocnice přišel pro mě on.Chvíli jsme se nevídali,já to nevzdávala,psala mu,prozváněla.Po pár týdnech jsme se znova začali scházet a večer před Štědrým dnem se spolu milovali.Byl to nejkrásnější vánoční dárek v životě.Znova jsme se začali scházet a snad i milovat.Já o tom byla přesvědčená.Na Silvestra po půlnoci jsme se sešli a já byla šťastná.V lednu jsme spolu zase začali jezdit po výletech,bylo to krásné a já ho Čumáčka milovala ještě víc.Nevím,byl trochu jiný,snad opatrnější,snad nevěděl jak to ukončit.Snažila jsem se s ním domluvit,kdy a kde se budem scházet,napsala mu dopis,sms a on to pochopil špatně,jako že mu něco nutím nebo přikazuji.Poslal mi sms,že mě má rád,ale na kobereček ne a že si to musí rozmyslet.Prý jsem se změnila,jsme jiná než jakou mě poznal.Jsme stejná,jen trochu smutnější a bez chuti k životu.Pak přišla sms ať už raději nepíšu.Zkoušela jsme to vysvětlit,nevzal nic.Hodně lidí mi říká ať se vzpamatuju,že si vybral pohodlnější cestu.Já tomu prostě nevěřím.Skončilo to nebo ne,nevím,nechápu to.Miluji ho a pořád bude moji životní láskou.Žiju tam kde nejsem šťatsná,s mužem kterého nemiluji a dělám jen to co musím,s dospělými dětmi,které mají svůj život.Vždycky jsme se snažila pomáhat jiným,jen sobě a nám to neumím. Žiju s naivním snem,že se to jednou změní a moje láska přijde,políbí mě a usměje tak šibalsky jak to umí jen On.Nevzdávejte se,já to taky nevzdala.
Sluníčko

Na Rande.cz jsem přihlášená už podruhé. Teď jsem objevila uváděné příběhy a napadlo mě poslat i můj. Sice nebude končit tak kouzelně, jako ty které jsem četla, ale happy end přece jen má. V té době jsem byla na Rande.cz přihlášená už téměř rok a stále se mi nedařilo najít nikoho, kdo by mě opravdu zaujal. Už jsem si říkala, že to vzdám a tak jsem odpovídala na poslední vzkazy.A mezi nimi i jeden zajímavý.Neměla jsem na internet přístup často, takže na odpověď jsem si počkala asi týden.I on na tom byl s internetem podobně, tak mi posílal svoje číslo na mobil.Překvapilo mě to, moc jsme o sobě nevěděli. Já za pár dní měla odjíždět na dovolenou.Číslo jsem si poznačila, ale napsala mu až vlastně den před odjezdem. Celou dobu, co jsem byla pryč jsme si psali a bylo to až neuvěřitelné, jak dobře jsme si rozuměli.Já se vždy, když zapípala SMS vrhala k telefonu, jako blázen. Domů jsem se měla vracet v sobotu, tak jsme se dohodli, že v neděli se uvidíme. Nemohla jsem se dočkat, téměř jsem počítala hodiny, ale osud to chtěl trochu jinak.Po návratu do města, kde jsem bydlela, jsem měla autonehodu.Nebylo to nijak závažné, ale schůzku bych absolvovat nedokázala.Napsala jsem mu, že nemohu přijít, protože se něco stalo. Z jeho odpovědi jsem pochopila, že má pocit, že už nemám zájem ho poznat. Proto jsem poslala vysvětlení o mojí nehodě. Tu zprávu si snad ani nemohl přečíst, jak rychle mi volal zpátky.Byl to náš první telefonát, v tu chvíli mi strašně moc pomohl.Měl o mně takový strach, že když na to vzpomenu, ještě dnes mám slzy v očích, tolik mě to dojalo. Schůzku jsme odložili o týden, až ustoupily bolesti, ale celou dobu jsme byli pilně v kontaktu.Spousta SMS a dlouhých telefonátů - tak vysoký účet za telefon jsem nikdy neměla. :-)) Když se konečně přiblížil ten den, byla jsem nervózní jak malé dítě, čekající na dárek. Sympatie byly oboustranné okamžitě.Plánovaný oběd se protáhl asi na víc jak 4 hodiny.Objevili jsme spoustu věcí, které máme společné.Ani jednomu se nechtělo rozloučit, a proto jsme se viděli hned druhý den znovu.Na schůzku přivedl i svého malého synka.K mé velké radosti, jsme si padli do oka i my dva.Od té doby jsme začali trávit víkendy společně.Byl to úžasný čas a já jsem za něj nesmírně vděčná, ale bohužel doba jeho trvání nám byla dána pouze na rok a půl.Vlastně ani nevím, co přesně se pokazilo, ale stalo se a my se rozešli. Bylo to bolestné, ale uvědomila jsem si, že mi tento člověk v životě chybí. Nabídla jsem mu své přátelství. Měla jsem z toho obavu, spousta lidí mě zrazovalo, že přátelství mezi mužem a ženou, zvlášť pokud spolu něco měli není možné, ale já věděla, že to musím zkusit. Je to sice jen krátce, ale jsem ráda, že jsem to udělala.On ho přijal a jsme v kontaktu jak telefonicky, tak se i často vídáme. Našemu okolí tím trochu zamotáváme hlavy, ale my víme své. Pevně doufám, že nám to vydrží i v době, kdy si najdeme nové partnery. V tuto chvíli jen vím, že mám člověka, který bude ochoten mi vždy pomoci, když se na něj v nouzi obrátím a on ode mne může očekávat totéž. Proto moc děkuji za to, že tyto stránky existují. Protože jsem našla velkou lásku, o kterou jsem sice přišla, ale hlavně proto, že jsem získala tak dobrého přítele.
Petra

Spousty událostí se seběhnou ani nevíte jak. Když z čistého rozmaru a lehké roztěkanosti způsobíte omyl který vás stojí srdce je správné zamyslet se nad tím co je ten osud vlastně zač. Jakoby známá píseň mi stále zněla v uších v jejichž slovech je ukryto cosi z mých pocitů...''NIC ZVLÁŠTNÍHO SE NESTALO, PRŠELO A PAK PŘESTALO". a to doslova.Neboť mé zachmuřené dny prolévali tisíce kapek deště jen pro to aby mohlo vysvitnout slunce a prohřát celou mou duši. Jako méně zkušená dívka v lásce jsem si pohrávala se stránkami rande a snad v koutku duše doufala že příjde někdo kdo mne zaujme.Nestalo se tak a já díky bohu pochopila že když dva lidi chce osud spojit dohromady...vůbec vás na to neupozorní. Moje nálada toho dne byla ta tam.Seděla jsem u počítače a čekala zda-li se na obrazovce objeví další vzkaz. Probírala jsem se uživateli až jsem došla k nicku který mi vytvořil nenápadný úsměv na tváři...bohužel dotyčný měl smůlu,neboť na fotce mi nebyl sympatický a tak jsem raději smazala vtipný text a odešla z jeho profilu.Zde začal můj zmiňovaný rozmar kde souhra náhod dopřává osudu. Omylem jsem odeslala prázdný vzkaz a dotyčný s radostí odepsal na mé "NIC" .Ani jsme si toho moc nenapsali a už jsme plánovali své první rande z rande neboť měl nehorázný smysl pro humor který zastavil všechen neúplný dojem z fotografie.Tisíckrát jsem se musela kousnout do jazyka když se přede mnou objevil kluk s šibalským úsměvem a andělskou tváří. A ani v nejmenším jsem si nevzpomněla na maminku jak mi kdysi jako dítkovi kladla na srdíčko že od cizích lidí si nesmím brát bonbony neboť mohou být otrávené. Na to naše "intervijů" mi dal místo květiny jablíčko což prohloubilo můj zájem ještě víc...ale kdo mohl tušit že to bylo jablko lásky.Jenomže i to krásné má své minus.Člověk co stojí tváří v tvář neznámé lásce je jako skok do propasti...nevadí ten pád vadí ty zádrheli a málo kdo má dosti odvahy nevzdávat celou možnost. A já z celého srdce děkuji za toho nejúžasnějšího člověka ¨kterého miluji neboť on sám je vším a já doufám že když se něco zvláštního stane tak maximálně nový společný život.
MT Jéňo

Na rande jsem registrovaná už přes 3 roky. Poprvé mi napsal před více než rokem, zareagoval na obrázek medvídků, který mám na profilu, byl skoro o 10 let starší, ale rozuměli jsme si skvěle. Vzkazy jsme si vyměňovali každý den, už předem jsem se těšila, co napíše... ale pak jsem téměř 3 měsíce na rande.cz nemohla. Když jsem se po té dlouhé době opět přihlásila, byl první, kdo mi ze "starých známých" opět napsal. Naše povídání pokračovalo, psali jsme si úplně o všem, co nás napadlo, ale osobně jsme se stále nesetkali. Až 1. Ledna jsme se narychlo dohodli, že se jen tak sejdeme a pokecáme. Naše první schůzka trvala 9hodin, seděli jsme v autě a pořád bylo o čem mluvit. Snad se žádným klukem jsem si tak nerozuměla. Od té doby spolu trávíme co nejvíce volného času a je nám krásně. Doufám jen, že to dlouho vydrží. Nechtěla bych ho ztratit, protože by mě to moc bolelo. Mišáčku, jsem moc ráda že Tě mám!!!
Janča

O tomto serveru jsem se dozvěděla jen úplnou náhodou. Ani jsem nějak zvlášť nevěřila, že bych se takto mohla s někým blíže seznámit. Dám hodně na první dojem a vzájemné sympatie při náhodném setkání, takle se přeci při plánovaném seznámení ´´naruby´´ zamilovat nemůžu...:o)) ... Nicméně spíše ze zvědavosti jsem se přihlásila také. Ze začátku jsem ani nevěděla, co napsat do úvodu, jak vyplnit profil, ani na to vše nebylo při první návštěvě dostatečně času, takže jsem se k úplnému profilu propracovávala snad celý den.. i fotku se mi podařilo úspěšně připojit až naponěkolikáté... :o)) Co mě ale velmi mile překvapovalo, že jsem už od první chvilky na těchto stránkách začala dostávat vzkazy, někdy jen smajlík, někdy přišla milá poznámka a pak i pár legračních komentářů k mému profilu či fotce... A hned mezi těmi prvními vlaštovkami byl právě ten jeden, který mě opravdu zaujal a pobavil. Odpověděla jsem ve stejném duchu a začali jsme si psát,... a psát..., asi po měsíci se sešli... pak znovu,... a ještě jednou... a teď máme lásku jak trám a svět nám zkrásněl... :o)) Člověk prostě nikdy neví, kde na něj čeká něco hezkého... a nečekaného. Posílám velké díky tvůrcům těchto stránek a všem ostatním přání šťastné náhody a krásných dní...
Lenka

Na Rande jsem se přihlasila v Listopadu 2002. Přestěhovala jsem se do velkého města, a přestože jsem měla 2 deti (již dospělé), cítila jsem se osamělá. Děti měly své zájmy a byly často pryč, mně bylo smutno. Blížící se padesátka mi také klidu moc nepřidala... A tak jsem to zkusila na Rande.cz. Už to samo o sobě mi dost pomohlo, psala jsem si s lidmi, povídala a necítila se večer tak osamělá... JEHO bych asi neoslovila. Potrpím si na horoskopy a on ve svém profilu nevyplnil jaké je znamení. Nakoukla jsem do jeho profilu, byl odpovidajícího věku i výšky....ozval se sam. Pry "co mam proti televizi"....."jen to, že lidi při ni sedí a nic jiného nedělají"...odpověděla jsem, a už jsme si vesele psali o všem možném. Poprvé jsme se viděli v Únoru 2003. Letos, na výroči tohoto setkání si jdeme koupit snubní prstýnky na svatbu. Bude v květnu, abychom všem dokázali, že bát se svatby v květnu je hloupost. Mimochodem, JE narozen ve znameni, které se k mému velice hodí....
Světlana

Na serveru Rande. cz jsem již přihlášená dlouhou dobu a musím říci, že jsem prostřednictvím tohoto serveru našla mnoho přátel a poznala i muže, kteří se mi stali velmi blízkými. Někteří setrvali v mém životě delší dobu, jiní jen krátce. Ale koncem minulého roku jsem zde našla někoho, naprosto výjimečného, muže, který je mi neuvěřitelně blízký. Bohužel ho zatím neznám osobně, protože bydlíme na opačných koncích republiky, ale už teď vím, že mě potkal někdo, koho člověk potkává jednou za život. Děkuji moc a serveru Rande.cz přeji do budoucna mnoho štěstí a všem uživatelům, aby nezapomínali na to, že naděje umírá poslední.
Kristýna

Zajímavých chvil jsem zažila díky těmto stránkám Rande.cz spousty, ale dvě se mi vryly do paměti. Zejména propsaná celá noc s člověkem, o němz jsem nevěděla zpočátku zhola nic. Bylo velmi zajímavé sdělovat si mnoho a dohromady nic. Nakonec zvědavost zvítězila a s tímto človekem jsem se setkala a jsem tomu velmi rada. Setkáváme se pořád a jsem velmi ráda, že mě na něj tyto stránky navedly. Druhá zajimavůstka byla, že jsem zjistila, jak veliké básnické střevo člověk v sobě má, pokud mu někdo předloží verše jako vzkaz, je téměř pokládáno za povinnost odpovědět stejným způsobem. Stránky mi určitě pozvedly náladu a vytáhly z občasných stresujících chvil.
Latalena

Ahoj všichni na RANDE. Chci Vám poděkovat! A moc! Byla jsem tu registrována celkem 4x, z toho 3x jsem Vaším prostřednictvím našla skvělé kamarády. Ale nenašla jsem to, co jsem chtěla. S těmi předchozími pány jsme v kontaktu přátelském i obchodním, nemá to chybu, jen ta správná jiskřička prostě nepřeskočila. Mé zkušenosti z RANDE jsou všelijaké - vulgární týpky, mladíčci, co mi chtěli za každou cenu dokázat, jak jsou skvělí v posteli a o co všechno přijdu, když to s nimi nezkusím, frustrovaní a zamindrákovaní postarší pánové, kteří stejně nenajdou nikoho, protože se bojí manželky a na RANDE šli jen proto, aby se trochu "odvázali". Dál takoví, co si myslí, že tím něco vyřeší ze své minulosti, odstraní nějaký blok v mozku, ale to také touto cestou nejde, jsem psycholog, vím dobře, o čem tu píšu. Brala jsem tu svojí účast tak trochu jako "sociologický průzkum", ale v pozadí byla ta samota a touha někoho poznat, s kým mi bude dobře. Už jsem to vzdávala, pomalu jsem se začínala propadat do těch svých divných stavů prázdnoty a práce a práce, i když vdaná, obklopená spoustou lidí, přátel, kamarádů, přesto sama! Zemřel mi přítel, dlouholetý a tak mi bylo vážně hodně smutno! Jenže! Jsem náročná a tak mi hned tak nikdo z RANDE nevyhověl. Když už jsem se koncem srpna chtěla odhlásit a opravdu se smířit s tím, že samota mne bude provázet až do konce života, tak najednou se ozval jeden pán a nevím, jestli je opravdu něco někde - vyšší moc či osud. Na první vzkaz jsem odpověděla, při druhém už jsem měla pocit, že se známe strašně dlouho a po třetím mi, vlastně pak už nám, bylo jasno. Teď jen ta fyzická přitažlivost aby nám oboustranně vyšla a snad budu konečně zase chvíli šťastná. Tak jsme se velmi brzy po výměně vzkazů sešli, ve vší počestnosti vypili kávu a druhá, velmi rychle po té první, schůzka už tak počestná nebyla. Zkrátím to: našla jsem přítele, kterého jsem hledala. Našla jsem asi svojí životní lásku. I přes to, že se ani jeden z nás nebude a nechce rozvádět, víme oba dobře, že tohle je naše poslední šance. Jsme oba v letech, kdy se s láskou a vztahem nelaškuje, musí se prožít naplno a člověk si ji musí hýčkat a musí si vážit každého okamžiku, který mu dává. Změnil se mi život. Změnila jsem se celá ku prospěchu věci. Za necelé 2 měsíce s ním jsem zase ožila, problémy řeším jinak, nežli před tím, takže i má firma se začala rozvíjet jinak, protože nervozita a stress, co ze mne před tím sálaly, jsou pryč. Žijeme naplno, chodíme do společnosti a užíváme si toho, co nám u našich partnerů oběma tolik chybělo. Máme celou řadu společných zájmů, zálib, chutí i oblíbených knih, hudby, prostě je to neuvěřitelné, ale jsme pro sebe jak stvoření. Je nám trochu líto, že spolu nemůžeme dožít jako dvojice, ale nechceme nikomu ublížit, proto jsme to nepodnikali. A kdo ví, co život přinese dál??? A tak jsem Vám chtěla za nás oba moc poděkovat. Pomohli jste dvěma ztroskotancům v tom širokém světě plném lidí, aby se našli a bylo jim spolu dobře. Proto tu asi také jste a měli byste vědět, že to funguje! Máte na to právo.
Karolína a Vladimír (Venkovanka a Walda).

Na server Rande.cz mě přihlásila kamarádka. Zpočátku si mým jménem dopisovala s některými muži. Později jsem převzala iniciativu já a tehdy mě nejvíc zaujal jeden muž. Měsíc jsme si pouze dopisovaly a telefonovaly. Během té doby, aniž bychom se viděli, jsme se do sebe zamilovali. Když jsme se konečně setkali, stala se z toho láska jako trám. Proto bych chtěla poděkovat za to, že vůbec existuje server Rande.cz, protože jsem se seznámila se super klukem a hned je život o 100% příjemnější.
Iva

Naše seznámení začalo tím, že on si náhodně prohlížel názvy nicků dívek přihlášených na Rande.cz. Zaujal ho neobvyklý název mého nicku, a proto si dopodrobna prošel můj profil a zjistil, že máme pár společných věcí. Napsal mi a mě jeho vzkaz zaujal, začali jsme se postupně tímto způsobem poznávat. Konverzace byla inteligentní a velmi milá. Nakonec po měsíci jsme se dohodli na schůzce a při ní si padli ihned do oka a půl roku jsme šťastně svoji. Náš názor je, že je dobré, když je v profilu lidí co nejvíce informací.
Marek a Hanka

V roce 2003 jsem si vytvoril na Rande.cz své stránky. Pár týdnu jsem si psal s nekolika devcaty, ale nic vážného z toho nebylo. Až 1. zárí mi zacal nový život. Napsala mi jednu jedinou, krátkou veticku dívka, s níž jsem si pak psal celý mesíc. Postupne jsme oba poznávali, že jsme si nemálo podobní a že naše životní hodnoty jsou si dost blízké. Po mesíci jsme se videli poprvé a byl jsem naprosto okouzlen. První dojem byl dokonce takový, že tak nádherná žena asi ani nebude mít zájem setkat se znova s tak tuctovým clovekem, jako jsem já. Naštestí to bylo práve naopak. Vše se vyvíjelo tak dokonale, že jsem se ke své víle dokonce nastehoval, a to po mesíci od našeho prvního setkání! Ted budeme slavit už naše druhé výrocí a myslím, že oslava bude taková, jaká má být – svatba. Dekujeme Rande.cz i paní Štestene za zprostredkování našeho setkání, protože my dva se k sobe hodíme tak presne, jako jediný klíc k zámku od trezoru, v nemž se ukrývá životní štestí. Práve ho otevíráme, tak nám prejte spoustu slunícka na naší spolecné ceste životem.
Martin a Dáša

Na půlroční stáži ve Švýcarsku jsem se po večerech nudila a psala si s pár uživateli (tedy v zahraničí se nachazejícími) z Rande. Zaujal mě uživatel Hedar nebyl z pocatku moc komunikativní, ale postupně jsme si víc a víc psali, pak jsme si i volali. Během měsíce Ledna se Hedar zamiloval do slečny v Praze a já byla tak dobře po ruce a zároveň dostatečně daleko, začal se mi svěřovat. Musím říct, že mě tehdy mrzelo, že nás dělí taková dálka a mám "svázané ruce". Vztah jim nevyšel, takže jsem se snažila podpořit. Asi tím jsem u něj "zabodovala". Když jsem po několikáte litovala, že se nemůžeme sejít osobně, v pominutí smyslu mu napsala sms, že přijedu do Prahy následující víkend. Myslel, že je ta sms omyl... O víkendu jsem jel do Prahy přes noc vlakem.. Nevyspanou mě na nádraží čekal, měl na sobě koženou bundu ,černý kalhoty, vysoké boty a černej baret, měl vyholenou hlavu. Nic pro mě!!! Postěžoval si, že ho během čekání na mne legitimovala policie, a nechápal, proč?! To mě rozesmálo. Celý den jsme strávili příjemně spolu, udělali výlet na Petřín, zašli do kina na romantický film a do restaurace. Najednou bylo ráno a musela jsem se zpátky vrátit do Švýcarska. Po našem setkáni jsem zbytek stáže strávila odpočítávaním minut do dalších schůzek. Po skončení stáže a navrácení zpět do Prahy jsme plynule navázali na naše seznamování, jenže po krátké době mi začalo vadit, že jsem na někoho vázána. Takže jsme se spolu rozešli s tím, že na vážný vztah nejsem připravená. Oba jsme náš vztah obrečeli. Hned druhý den po rozchodu jsme si nezávisle na sobě vzájemně napsali dopis: on mne jak je mu líto našeho rozchodu a ja jemu, že sve rozhodnutí beru zpátky. Ihned jsme se vrátili k sobě a já si teď uvědomuji, jak strašně jsem zariskovala! Dnes jsme spolu 2,5 roku, čekáme miminko a jsem moc ráda, že jsem našla někoho, s kým je mi nejlíp. Dokážeme spolu vycházet a tolerujeme si chyby. Dnes mi zavolal a sdělil, že se těší na večer až budeme spolu a já v duchu přitakávala, co víc bych si mohla přát? Nebýt serveru Rande.cz, s Čedarem bych se asi nikdy neseznámila a i kdyby, asi bychom každý šli svou cestou dál…Z těch předchozích 50 seznamovacích schůzek nic nebylo a vysvětluji si to tím, že jsem měla přemrštěné nároky. Diskuze na Rande se většinou odehrávaly tak rychle, že člověk spíš vnímal svoje představy než informace druhé strany.. PS: Z mých kamarádek dvě jsou již šťastně vdané, další je štastně zamilovaná a to diky Rande
Alena